Dědické řízení krok za krokem

1. Co se děje po úmrtí: od matriky k notáři

Dědické řízení nezahajujete vy. Jakmile matrika zapíše úmrtí do knihy úmrtí, oznámí tuto skutečnost místně příslušnému soudu, obvykle podle posledního trvalého bydliště zůstavitele. Soud pak podle předem daného rozvrhu práce pověří jako soudního komisaře konkrétního notáře, který dědické řízení povede jeho jménem.

• ✓notáře si nevybíráte, přiděluje ho soud automaticky, změna je možná jen ze závažných důvodů
• ✓notář vám obvykle pošle dopis s výzvou, abyste se dostavili k předběžnému šetření, případně kontaktuje vypravitele pohřbu jako první
• ✓do té doby doporučuji shromáždit doklady: rodné a oddací listy, výpisy z účtů, doklady k nemovitostem, smlouvy o pojištění, informace o dluzích

Notář jako soudní komisař vykonává v řízení stejné pravomoci jako soud: zjišťuje majetek, svolává jednání, potvrzuje dědictví. Konečné rozhodnutí, kterým řízení končí, ale formálně vydává soud.

2. Předběžné šetření

Na předběžném šetření notář zjišťuje dva okruhy informací: kdo přichází v úvahu jako dědic a jaký majetek a dluhy zůstavitel zanechal. Ptá se na rodinné poměry, existenci závěti, případné dřívější darování majetku dětem a na přehled účtů, nemovitostí či vozidel.

• ✓notář si navíc sám vyžádá údaje od bank, z katastru nemovitostí, z registru vozidel a z centrální evidence závětí
• ✓pokud existuje platná závěť, ověří ji v evidenci a řídí se jí při určení okruhu dědiců
• ✓na základě zjištěných podkladů notář nařídí konečné jednání, obvykle za tři až čtyři měsíce od předběžného šetření, k němu vás předvolá nejméně 10 dní předem

Čím přesnější podklady na předběžném šetření poskytnete, tím rychleji notář sestaví úplný seznam majetku a dluhů a tím dřív se dostanete ke konečnému jednání.

3. Kdo dědí: závěť, nebo zákonná posloupnost

Pokud zůstavitel zanechal platnou závěť, má přednost před zákonnou posloupností a určuje, kdo a co zdědí. Bez závěti, nebo pokud závěť pokrývá jen část majetku, nastupuje zákonná posloupnost podle občanského zákoníku, která rozděluje dědice do šesti tříd (§ 1635 až § 1641 občanského zákoníku). Dědí vždy jen ta nejbližší třída, ve které je alespoň jeden dědic:

• ✓1. třída: děti zůstavitele a manžel či manželka, každý stejným dílem
• ✓2. třída: manžel či manželka, která má vždy nárok nejméně na polovinu dědictví, dále rodiče zůstavitele a osoby, které se zůstavitelem žily nejméně rok ve společné domácnosti. O zbylou polovinu (a není-li manžel, o celé dědictví) se tito dědicové dělí rovným dílem
• ✓3. třída: sourozenci zůstavitele a osoby žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti nejméně rok
• ✓4. třída: prarodiče zůstavitele
• ✓5. třída: praprarodiče zůstavitele, tedy prarodiče jeho rodičů
• ✓6. třída (nastupuje, jen pokud nedědí nikdo z 5. třídy): děti dětí sourozenců zůstavitele (prasynovci a praneteře) a děti prarodičů zůstavitele (tety a strýcové)

I při existenci závěti mají někteří potomci nárok na povinný díl jako nepominutelní dědici, závěť je nemůže zcela opomenout, jen omezit rozsah toho, co dostanou. Pokud je závěť sporná nebo některý dědic namítá její platnost, doporučuji konzultaci ještě před konečným jednáním u notáře.

4. Dluhy zůstavitele a výhrada soupisu: klíčová rada

Dluhy zůstavitele přecházejí na dědice spolu s majetkem. Pokud dědic neuplatní výhradu soupisu, hradí dluhy zůstavitele v plném rozsahu, i kdyby převyšovaly hodnotu toho, co zdědil. Zákon ale dává každému dědici právo, kterého se nelze vzdát ani ho omezit v závěti: výhradu soupisu podle § 1674 občanského zákoníku.

Kdo si výhradu soupisu uplatní, může před potvrzením dědictví navíc navrhnout, aby soud vyzval věřitele zůstavitele k přihlášení pohledávek ve stanovené lhůtě. Dokud toto řízení neskončí, nemáte povinnost věřitele uspokojovat, což vám dá čas ověřit, jaké dluhy skutečně existují.

5. Odmítnutí dědictví: lhůta jeden měsíc

Pokud je zůstavitel prokazatelně předlužen a výhrada soupisu by situaci neřešila (typicky když ani po vypořádání dluhů do výše dědictví nechcete mít s pozůstalostí nic společného), můžete dědictví odmítnout. Podle § 1487 občanského zákoníku k tomu máte lhůtu jeden měsíc ode dne, kdy vás soud vyrozuměl o právu odmítnout a o důsledcích odmítnutí.

• ✓máte-li bydliště v cizině, lhůta se prodlužuje na tři měsíce
• ✓ze závažných důvodů může soud lhůtu přiměřeně prodloužit, o prodloužení je ale potřeba požádat ještě před jejím uplynutím
• ✓jde o hmotněprávní lhůtu: jakmile marně uplyne, právo odmítnout dědictví zaniká a prominout zmeškání nelze

Odmítnutí je neodvolatelné a musí se týkat celého dědictví, nelze odmítnout jen dluhy a podržet si majetek. Než se rozhodnete, doporučuji nejdřív zvážit výhradu soupisu, u té riziko dluhů nesete jen do výše zděděného majetku, a přitom nepřicházíte o případný zůstatek dědictví.

6. Dohoda dědiců a potvrzení dědictví

Je-li dědiců víc, obvykle se na konečném jednání dohodnou, jak si mezi sebou majetek rozdělí. Dohoda o vypořádání dědictví musí pokrývat celý majetek zůstavitele a se všemi jejími podmínkami musí souhlasit každý z dědiců, notář ji schvaluje jako celek, ne po částech. Pokud dohoda odpovídá zákonu a nepoškozuje ničí práva, notář ji schválí a soud dědictví potvrdí (§ 1690 občanského zákoníku) tomu, kdo dědictví neodmítl a má podle průběhu řízení nejlepší dědické právo.

Pokud se dědicové nedohodnou, rozhodne o výši podílů soud podle zákonné posloupnosti nebo podle závěti. Spory bývají nejčastější u nemovitosti, kterou nelze reálně rozdělit, nebo u rodinné firmy. V takové situaci vám pomůžu dohodu vyjednat nebo vás zastoupím, pokud dojde na spor u soudu.

7. Kolik stojí dědické řízení

Dědicové neplatí soudní poplatek, hradí ale odměnu notáře jako soudního komisaře. Ta se počítá podle notářského tarifu (vyhláška č. 196/2001 Sb.) procentem z hodnoty zjištěného majetku:

• ✓z prvních 500 000 Kč: 2 %, nejméně však 2 000 Kč
• ✓z částky nad 500 000 Kč do 1 000 000 Kč: 0,9 %
• ✓z částky nad 1 000 000 Kč do 3 000 000 Kč: 0,5 %, u vyšších částek sazba dále klesá

K odměně se připočítává DPH a hotové výdaje, například znalecký posudek na nemovitost nebo poštovné. Orientačně u bytu v hodnotě kolem 5 milionů korun vyjde odměna notáře na desítky tisíc korun, přesnou částku vám ale spolehlivě spočítá až notář podle skutečně zjištěného majetku.

8. Jak dlouho dědické řízení trvá a kdy je čas na advokáta

Bez komplikací a při shodě mezi dědici zvládne notář dědické řízení uzavřít zhruba za 4 až 6 měsíců od úmrtí. Konečné jednání bývá nařízeno přibližně tři až čtyři měsíce po předběžném šetření. Řízení se prodlužuje, pokud je potřeba znalecký posudek, pokud se dědicové neshodnou, nebo pokud je nejasný rozsah dluhů.

Advokáta doporučuji přizvat zejména v těchto situacích:

• ✓dědicové se neshodnou na rozdělení majetku nebo některý z nich napadá platnost závěti
• ✓součástí pozůstalosti je firma, obchodní podíl nebo nemovitost, u kterých je vypořádání složitější
• ✓nejste si jistí rozsahem dluhů zůstavitele a zvažujete výhradu soupisu nebo odmítnutí dědictví
• ✓v okruhu dědiců je cizí prvek, dědic žijící v zahraničí nebo majetek mimo Českou republiku

V jednodušších případech, kdy je jeden dědic a jasný majetek, se bez advokáta obejdete, notář vás postupem provede sám. Jakmile ale cítíte, že se něco komplikuje, doporučuji konzultaci ještě před konečným jednáním, ne až poté, co dohodu podepíšete.

Nejčastější otázky k dědickému řízení

Kdo se vám bude věnovat

Ing. Mgr. Tomáš Beneš

Advokát zapsaný v České advokátní komoře · Praha

Absolvent Právnické fakulty UK. Specializuji se na obchodní právo, nemovitosti a pracovněprávní spory. Každý případ řeším osobně, bez přeposílání na asistenty.

Více o mně →

Mohlo by vás také zajímat