Střídavá péče a péče o děti po novele 2026

Od ledna 2026 soud už nesvěřuje děti do výlučné, střídavé nebo společné péče, jen určuje rozsah péče každého rodiče. Vysvětlím, co se změnilo, podle čeho soud rozhoduje a co to znamená pro vaše výživné.

Konzultace zdarma →
Ing. Mgr. Tomáš Beneš, advokát

Ing. Mgr. Tomáš Beneš, advokát

ev. č. ČAK 20354 · Aktualizováno 22. 7. 2026

Co se mění: konec výlučné, střídavé a společné péče

Od 1. ledna 2026 platí velká novela rodinného práva, zákon č. 268/2025 Sb., která mění občanský zákoník i navazující procesní předpisy. Jde o nejrozsáhlejší zásah do úpravy péče o děti od roku 2014. Nejviditelnější změnou je zrušení pojmů, které roky patřily k základní výbavě každého rozvodového i opatrovnického řízení: výlučná péče, střídavá péče a společná péče jako samostatné právní kategorie od ledna 2026 neexistují.

Místo nich zákon pracuje s jediným modelem, péčí obou rodičů, který se dál dělí podle toho, zda se rodiče na jejím uspořádání dohodnou:

  • Dohoda rodičů: pokud se na péči shodnete, soud jen rozhodne, že dítě zůstává v péči obou rodičů, bez toho, aby sám určoval konkrétní časový rozsah. Odpovídá to zhruba dřívější společné péči.
  • Absence dohody: pokud se nedohodnete, soud sám určí rozsah péče každého z rodičů, tedy kdy a jak dlouho má dítě v péči který z vás. Do tohoto rámce se vejde cokoliv od téměř rovnoměrného rozdělení po výrazně asymetrické uspořádání.

Pozor na texty, které mluví o „svěření do střídavé péče“

Spousta poradenských článků a šablon na internetu vznikla před rokem 2026 a pořád pracuje se starým pojmoslovím. Pokud narazíte na text, který mluví o svěření dítěte do výlučné, střídavé nebo společné péče jako o platné právní kategorii, jde o zastaralou informaci podle právního stavu před 1. lednem 2026.

Jak soud o péči rozhoduje, pokud se s druhým rodičem nedohodnete

Zákon po novele zachovává jediné kritérium, podle kterého soud rozsah péče určuje: zájem dítěte (§ 907 odst. 2). Soudy ho v souladu s Úmluvou o právech dítěte a judikaturou vykládají jako nejlepší zájem dítěte. Dřívější podrobný výčet hledisek, které měl soud zvažovat, byl ze zákona vypuštěn. Důvodem je, že podle zákonodárce byl tento výčet nadbytečný, protože jeho konkrétní obsah už roky dotváří judikatura soudů, především Ústavního soudu.

V praxi to znamená, že soud při posuzování zájmu dítěte přihlíží zejména k:

  • citovým vazbám dítěte na oba rodiče a jeho sourozence
  • schopnosti každého z rodičů zajistit dítěti stabilní a zdravý vývoj
  • přání dítěte, pokud je s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost schopné je vyjádřit, jako jednomu z hledisek, ne jako rozhodujícímu faktoru
  • praktickým okolnostem, jako je vzdálenost bydlišť rodičů, školní docházka nebo pracovní vytížení každého z vás

Soud přitom nemá žádnou zákonnou preferenci pro konkrétní model. Rozhoduje vždy individuálně, podle okolností konkrétní rodiny, ne podle paušálního vzorce, který by platil pro všechny.

Znamená rovnocenná péče rozdělení času 50 na 50?

Jeden z nejčastějších omylů, se kterým se u klientů setkávám, je představa, že novela zavádí povinné rovnoměrné dělení času mezi rodiče. Není to tak. Rovnocenná péče je pojem hodnotový, ne časový: oba rodiče mají vůči dítěti rovné postavení a rovné povinnosti, to ale neznamená, že musí mít stejný počet dní nebo hodin.

Ústavní soud tuto otázku výslovně řešil už před účinností novely, v nálezu I. ÚS 2364/24 z února 2025. Uvedl v něm, že z ústavního pořádku neplyne požadavek, aby střídavá péče byla jako výchozí model rozložena mezi oba rodiče rovnoměrně 50 na 50. Soud má naopak vždy vycházet z konkrétních okolností a ze zájmu dítěte, klidně i tak, že výsledné uspořádání bude výrazně asymetrické.

Pro rodiče, kteří jdou do jednání s očekáváním, že jim zákon garantuje polovinu času s dítětem, to může být nepříjemné zjištění. Doporučuji jít do jednání s reálným očekáváním: cílem soudu je fungující uspořádání pro dítě, ne matematicky spravedlivé rozdělení mezi rodiči.

Co se děje s výživným, když soud neurčuje rozsah péče

Výživné na nezletilé dítě je i po novele součástí dohody nebo rozhodnutí o poměrech dítěte. Jeho výše se odvíjí hlavně od příjmů rodiče, potřeb dítěte a rozsahu péče, kterou dítěti zajišťuje druhý rodič. Nová úprava ale mění, kdy o něm soud rozhoduje automaticky a kdy jen na návrh:

  • pokud soud sám určuje rozsah péče, protože se s druhým rodičem nedohodnete, rozhoduje zároveň i o výživném
  • pokud máte dohodu bez určení konkrétního rozsahu péče (dítě zůstává v péči obou rodičů) a na výživném se dohodnete, soud o něm sám autoritativně nerozhoduje. Pokud ale chcete mít z dohody o výživném vykonatelný titul (například pro případ vymáhání exekutorem), soud vaši dohodu o výživném na návrh může schválit

Prakticky to znamená, že pokud se s druhým rodičem na péči dohodnete, ale na výživném ne, je vhodné výživné řešit výslovně, samo se spolu s dohodou o péči nevyřeší. Orientační výpočet, ze kterého lze při jednání vycházet, najdete v kalkulačce výživného. Jde ale vždy jen o odhad, konkrétní částku vám rád upřesním na konzultaci.

Jak postupovat v praxi

1. Zkuste se s druhým rodičem dohodnout

Dohoda je ve všech ohledech rychlejší a levnější cesta. Pokud se shodnete na tom, že dítě zůstane v péči obou rodičů, soud dohodu jen schválí a nemusí sám určovat konkrétní rozsah. Doporučuji mít dohodu písemně, i kdyby ji zákon výslovně nevyžadoval, ať máte jasno oba dva.

2. Připravte si podklady k reálné situaci dítěte

Protože soud rozhoduje čistě podle zájmu dítěte, pomáhá mít podklady, které tento zájem popisují: kde dítě chodí do školy, jaký má režim, jak vypadá dosavadní péče každého z rodičů. Čím konkrétnější obraz soudu dáte, tím rychleji a přesněji dokáže rozhodnout.

3. Nespoléhejte na rovný poměr jako výchozí bod

Jak popisuju výše, zákon ani judikatura negarantují rozdělení 50 na 50. Vyjednávejte s reálným očekáváním a soustřeďte se na to, co je pro dítě funkční, ne na to, co je matematicky spravedlivé mezi vámi a druhým rodičem.

4. Řešte výživné výslovně, ne mlčky

Pokud máte dohodu o péči bez určení rozsahu, výživné se samo nevyřeší. Řešte jeho výši současně, ať vám případná mezera v úpravě nevytváří problémy později.

5. Počítejte s tím, že se rozsah péče může časem změnit

Uspořádání, které vyhovuje u tříletého dítěte, nemusí vyhovovat u puberťáka. Pokud se poměry podstatně změní, lze podat návrh na změnu rozsahu péče i výživného, soud znovu posoudí, co je v tu chvíli v zájmu dítěte.

Nejčastější otázky k péči o děti po novele 2026

Kdo se vám bude věnovat

Ing. Mgr. Tomáš Beneš, advokát

Ing. Mgr. Tomáš Beneš

Advokát zapsaný v České advokátní komoře · Praha

Absolvent Právnické fakulty UK. Specializuji se na obchodní právo, nemovitosti a pracovněprávní spory. Každý případ řeším osobně, bez přeposílání na asistenty.

Více o mně →

Potřebujete probrat péči o dítě?

Popište mi svou situaci. Do 48 hodin dostanete konkrétní návrh dalšího postupu, zcela zdarma.

Konzultace zdarma →